Zdravím Vás fanoušky hry pod vysokými koši a kvalitní sportovní žurnalistiky. Začíná nová sezona 2014/2015. Dnes se podíváme na střípky ze zápasu BK Holýšov : BaK Plzeň. Prvně začnu tím, že jsem již měl napsaný tááááááákhle dlouhý a šťavnatý článek, ale bohužel moje dvoudenní práce při zmáčknutí na tlačítko uložit, narazila na opětovné přihlášení admina a tím byla všechna data v prdeli a to mě pěkně nasralo. Jak poznamenal Martin Straka: „Tak si to kunda piš ve wordu a pak si to zkopíruj“, tak to tak dělám. Omluvte vulgaritu, ale v současné době si to pražská kavárna přeje… (pozn. red.; poznámka Miloše Zemana-toho času prezident).
Zápas prvního kola se měl konat na palubovce Baku, ale na jejich popud bylo pořadatelství prohozena, takže jsme první zápas nové sezony 2014/2015 odehráli na naší palubovce. Předem musím upozornit, že jsem já, Martin „Sopťa“ Zobl a Petr „Mrož“ Návara v tomto termínu solidně degustovali po sklípcích jižní Moravy, takže nemohu na Vás přenést pot ze hřiště, pouze střípky posbírané u piva a postřehy ze zápisu z utkání. Jak se dále dočtete, naše degustace velkou částí ovlivnila výsledky celého týmu.
Všichni se těšili na první zápas nové sezony, tréninky se odehrávali téměř v ideálním počtu, nervozita a očekávání před prvním zápasem byli veliké. Do toho jsme se týden před začátkem nové sezony zůčastnili velice prestižního turnaje v Přešticích, kde jsme pilovali taktiku, psychickou odolnost a v neposlední řadě kondici. Jen díky horšímu skóre, jsme neobhájili loňské vítězství a skončili jsme druzí.
Náš první hrací víkend byl ovlivněn několika faktory. Jarda Koc měl vymknutý kotník a Petra Přikryla si v prvním kole jako jedničku draftu vybral Slavoj „Masna“ Plzeň hrající KP I., kecam Blecha šel prostě za lepším:-), protože je dobrý hráč. No a jak jsem již psal, my tři jsme byli pryč. A poslední kuriozitkou byl hráč, který přišel do haly, oblékl se do dresu, protáhl se, rozcvičil se a hned poté mu oznámili, že chybou administrativy není napsaný na soupisce, tudíž nesmí nastoupit. Nasrán se otočil, určitě do něčeho kopnul nebo něčím „fláknul“ o zem, vysprchoval se a šel domů. Tím smolařem byl Radek Zezulka. To znamená, že chyběli 4 hráči základní sestavy. Toto se promítlo do tohoto i druhého dne hraného zápasu s BK Kardio Šťáhlavy.
Po vyčerpávajícím úvodu konečně začínáme. Průběh zápasu byl ze začátku vyrovnaný, týmy se střídali ve vedení (0:2,4:2,4:8,9:8) až do 7.minuty, kdy za stavu 9:11 jsme šňůrou osmi bodů odskočili na 17:11 a soupeř dokázal už jen snížit, takže stav po 1.čtvrtině byl 17:13.
Bak vyrovnal v páté minutě 2.čtvrtiny na 22:22. A tato magická kombinace čtyř dvojek na ukazateli stavu zřejmě měla neblahodárný vliv na náš tým, ze kterého se stal 81-letý pán, protože od této doby do konce 1.poločasu jsme byli bodově zcela impotentní. 2 čtvrtina skončila 5:18, takže poločas 22:31.
Ztráta z druhé čtvrtiny se ukázala zřejmě jako rozhodující a tým se nedokázal hecnou, protože 3.čtvrtina byla vyrovnaná a vyhráli jsme ji bohužel jen 17:16. Nejblíže jsme se dostali k soupeři na šesti bodový rozdíl 35:41 v 27. minutě utkání. Stav po 3. čtrvtině byl 39:47.
V poslední části, kdy na řadu měli přijít poslední zbytky sil, emoce a hlavně „srdíčko“, tak bohužel nás soupeř přejel 11:20. Za zmínku ze čtvrté čtvrtiny stojí asi jen střípek z pozápasového rozhovoru s Rusákem:
Já: „Milane, za co byla ta technická?“ Každý, kdo zná Milana, tak ví za co byla, ale já jsem chtěl z něho dostat konkrétní shluk slov, které prozradil rozhodčímu do ouška :-)
Milan: „Bylo to za stavu, kdy jsme prohravali o 15bodů. Hodim přihrávku o zem, soupeř si ji zpracuje nohou, z toho hned udělá „dabl“* a ten mladej k*k*t to nepískl, páč pískal fakt na fuck.“
Já: „A co si mu řekl konrétně?“
Milan sedíc na lavičce, zvedl pomalu hlavu, podíval se mi do očí a říka:
„No co, normálně jsem vytek!“

* (pozn.red. dvojitý driblink – pro lajky: zakázaný driblink kdy hráč dribluje, pak chytí míč do obou rukou a pak začne znovu driblovat)

Takže celkový výsledek zápasu 50:67. Jediné pozitivum na zápase je, že se nám po dlouhé době podařilo prohrát s Bakem. Sportu zdar a hezký život